Matcha je drahokamem mezi zelenými čaji. Má za sebou tisíciletou historii a dodnes tvoří srdce tradičního japonského čajového obřadu Čanoju. Propojení preciznosti s meditativním klidem, živá zelená barva, nasládlá chuť s nádechem umami – to všechno jsou vlastnosti, díky kterým si Matcha podmanila svět. Jak ale tenhle „nefritový poklad“ vzniká? Na to se dneska podíváme! Čtyři fáze tradiční výroby 1. Pěstování na zastíněných plantážích Produkce prvotřídní Matchy začíná na plantážích. Jejím základem jsou totiž lístky čajovníků (Camellia sinensis) vypěstované ve specifických podmínkách, kdy se rostliny několik týdnů před sklizní zastíní. Jde o pěstitelský postup, který je pro výrobu Matchy zásadní – snižuje totiž intenzitu fotosyntézy, a prá...
Čajový blog
Na tomto místě pro Vás průběžně připravujeme zajímavé články o čaji - o nápoj s osvěžujícími účinky, jehož pití je dnes rozšířeno na 5 kontinentech a je po vodě nejrozšířenější na světě. Pochází z lístků čajovníku, což je stále zelená rostlina. Při výrobě prochází různými procesy zpracování, které určují, zda vznikne čaj zelený, polozelený (oolong), černý, bílý, puerh a další. Již od samého počátku byl čaj vždy spojován s osvěžujícími a zdraví prospěšnými účinky. Kromě toho přináší i pohodu při jeho pití a s tím spojené gurmánské zážitky. A v rámci tohoto blogu se Vás budeme snažit seznámit s rozmanitostí čaje a čajové kultury ve světě. Příjemné čtení!
V čínské mytologii byly čaji připisovány pozitivní zdravotní účinky a jako „zázračný všelék“ ho prezentovali portugalští a holandští obchodníci, kteří čaj v 17. století přivezli do Evropy. I dneska bychom ho ostatně mohli zařadit mezi potraviny s moderní předponou super-. Protože však pojem „superpotravina” není zrovna vědecký (naopak – tohle je čirý marketing), tak se podíváme na to, co o čaji říkají současné výzkumy. Šálkem čaje denně ke zdraví Čaj je v prvé řadě bohatým zdrojem kofeinu, theobrominu, teofylinu a katechinů (katechiny jsou zastoupeny především v zelených čajích), a kromě toho obsahuje řadu prospěšných vitamínů a minerálů (draslík, hliník, hořčík, vápník, zinek, železo, fosfor, sodík, fluor, mangan + vitamíny A, B1, B2, B6...
Pu-erh (nebo též pu-er či pchu-er) je typ dodatečně fermentovaného čaje, jehož první ochutnání může vyvolat rozporuplné reakce. Je to hotový gastronomický šok – v Pu-erhu dominuje zemitá chuť i vůně, která u levnějších variant tmavého pu-erhu může působit až zatuchle a připomínat ztrouchnivělé dřevo či sklep. Pokud Pu-erhu nicméně dáte druhou šanci a nepůjdete po té nejlevnější sortě, objeví se před vámi zajímavý svět tohoto osobitého čaje, který se stal zajímavým sběratelským artiklem – a třeba se i vy zařadíte k nadšencům, kteří mu propadli. Starobylý král Yunnanu Název „Pu-erh“ je odvozen od stejnojmenného města Pu'er v čínské provincii Yunnan (Jün-nan), které je známým střediskem obchodu s čajem. A právě odtud většina Pu-erhů pochází....
Japonská čajová kultura má dlouhou historii, jejíž kořeny lze hledat už v 9. století. Zpočátku měl čaj v této zemi privilegovaný status a mohli si ho dopřávat jen bohaté vrstvy. Od těch dob už se situace pochopitelně změnila. V současnosti si Japonci lahodný nápoj dopřávají kdykoli během dne, i když jeho „královské“ postavení mu zůstalo dodnes – tady mluvíme především o obřadním čaji Matcha, která tvoří základ tradičního obřadu Chanoyu (Čanoju). Čaje zpracovávané v Japonsku každopádně mají svá specifika. Jednak v této oblasti jednoznačně dominují čaje zelené, které tvoří až 98 % celkové produkce. Dalším jejich charakteristickým rysem je technologicky vyspělý proces výroby – na většině plantáží se lístky sklízejí strojově a proces oxidace s...
Čaje v sobě ukrývají celé spektrum ušlechtilých chuťových odstínů. Nejzřetelněji je vnímáme ve fázi, kdy jsou lístky čerstvé, později pak dochází k jejich postupné degradaci – aroma čaje pomalu slábne a spolu s ním i jeho chuť. Obecně proto platí, že není dobré si lístky „šetřit na horší časy“. Snad s výjimkou archivních oolongů, bílých čajů a pu-erhů, které jsou v čajovém světě jakousi obdobou archivního vína. Správným zacházením každopádně můžete stárnutí čaje zpomalit, a co víc – ochránit ho před vnějšími vlivy, které by mohly znehodnocovat jeho kvalitu. Na co si dát při skladování čaje pozor? Mezi úhlavní nepřátele čajových lístků patří: cizorodé pachy, vlhkost, světlo, teplo a kyslík. Nežádoucí pachy Čajové lístky velice sna...
Chanoyu (čanoju) znamená v japonštině "horká voda na čaj". Japonský čajový obřad má za sebou tradici několika set let. Za tu dobu byl doveden k takové dokonalosti, že k jeho zvládnutí je třeba i několika let tréninku. Chanoyu je totiž čímsi jiným než jenom kultivovaným způsobem podávání a pití čaje. Jeho pravý účel a podstatu je obtížné vyjádřit pouhými několika slovy. Čajový obřad se vyvíjel pod vlivem Zenu. Navíc ztělesňuje intuitivní snahu japonského lidu o spatřování krásy v prostotě a (zdánlivé) všednosti. Jeho hodnota spočívá ve čtyřech idejích - wa, kei, sei a jaku, což lze přeložit jako mír, respekt, čistota a samota. Mírem musí být prodchnut každý pohyb i gesto. Respekt má mít účastník čajového obřadu před sebou samým a před prasta...
Pěstování čaje v Indii začalo na konci 18. století a je spojeno s anglickým koloniálním vlivem. K většímu rozvoji čajové kultury došlo ve 40. letech 19. stol. zejména v oblastech na úpatí Himálaje. V roce 1854 nařídili Angličané pěstování čaje na všech vhodných, dosud neobdělávaných pozemcích. Na přelomu 19. a 20. století se v Indii nacházelo již několik tisíc plantáží.V dnešní době se čaj v Indii pěstuje v severovýchodní, severozápadní a jižní části země. Rozhodující jsou produkční území v severovýchodní části Indie. Čaj se pěstuje ve dvou hlavních oblastech: v Darjeelingu a Assamu. Poslední roky se dá na kvalitní čaj narazit i z oblasti Nilgiri. Oblasti se liší zejména nadmořskou výškou. V oblasti Assam se čajovník pěstuje v níž...
Čaj je v Číně nepochybně nejrozšířenějším nápojem, stále ještě běžným a všudypřítomným v každodenním životě. Čajovny patřívali v Číně mezi nejnavštěvovanější místa. Není divu, vždyť tradice pití čaje zde trvá už více než 4000 let. Na druhou stranu Čína se rychle posouvá ke konzumnímu stylu života a jen čas ukáže zda tradice pití čaje přetrvá i nadále.Stejně jako v Japonsku, i v Číně bývalo pití čaje obřadem, i když se jeho dodržování tak jako v Japonsku neudrželo. Důvod je prostý - propracovanost rituálu a dodržování přesných zásad obřadu je v rozporu s taoistickým spontánním cítěním. Zvykem však stále zůstává pití dokonale připraveného čaje při vytvoření příjemné atmosféry. Liou Sie doporučuje pít čaj "když tiše prší v bambusovém...
Kvalita čaje závisí na použité části rostliny. Jednotlivé lístky na výhonku větvičky čajovníku jsou v obchodním styku i v odborné literatuře označovány postupně od vrcholového pupenu takto:Vrchol výhonku - Tzv. tips jsou listové pupeny porostlé stříbřitě bílými chloupky, které při fermentačním procesu zlátnou (odtud někdy název zlatový či zlatavý tips - golden tips). Čaje s obsahem tipsů se označují adjektivy Flowery, Golden Flowery a Tippy Golden Flowery.První list - Je nejmladší a tedy nejbohatší na cenné látky. Nazývá se Orange Pekoe (OP). Spolu se zlatavými výhonky poskytuje nejlepší čaje.Druhý list - Je označován jako Pekoe (P). Poskytuje dobrý čaj střední jakosti. Pro výrobu kvalitních čajů jsou sbírány právě ...
Čajové výhonky se sbírají převážně ručně od časného rána do oběda. Sběračky (zpravidla ženy) odštipují lístky palcem a ukazovákem obou rukou a kladou do košů připevněných na boku nebo na zádech. Jedna osoba sebere za den asi 20 kg zelených lístků, což odpovídá asi 5 kg hotového čaje. Při sklizni a zpracování čaje se přísně dbá na hygienu. Na některých plantážích se čaj sklízí v rukavicích, všude platí přísný zákaz kouření, používání voňavek (nejen parfémů, ale i některých mýdel), nepovolují se dokonce ani aromatická jídla.Při sběru se z keře odštipují pouze mladé koncové výhonky s maximálně 5 lístky. U zvlášť kvalitních čajů se sbírá jen pupen a dva lístky ("the bud and two leaves"). Čím mladší jsou sebrané listy, tím kvalitnější je nápoj. ...
Čaj se vyrábí z lístků čajovníku (latinsky Camellia sinensis), což je stálezelená rostlina s malými bílými kvítky. Mnoho lidí se mylně domnívá, že zelený a černý čaj pocházejí ze dvou různých rostlin, ale oba pochází z téže rostliny a liší se pouze způsobem zpracování. Systematika rodu čajovník (Camellia) není stále ustálená, jsou však rozeznávány 2 respektive 3 základní druhy (variety) čajovníku:Čajovník čínský (Camellia sinensis var. sinensis)Jedná se o keř s malými lístky, který nezastřihovaný dorůstá výšky až 5 m, běžně však 1 - 3 m. Jedna rostlina plodí po dobu až 100 let, což je dvojnásobek ostatních druhů. Kromě Číny tento druh najdeme zejména v Japonsku, na Taiwanu a také v indickém Darjeeling...
Je velmi těžké určit dobu, kdy lidé začali pít čaj, ale ve věrohodných písemných záznamech je čaj zmiňován po více než 3000 let. Podle různých legend však může být tradice pití čaje stará i více než 5000 let. O něco jasnější je oblast původu čaje, za kterou je všeobecně považována Čína, konkrétně dnešní provincie Yunnan.Až do 3. století n. l. se čaj připravoval vařením čerstvých lístků z divokých čajovníků ve vodě. Poté se čajovník začal pěstovat kultivovaně a postupně se také začal vyvíjet proces sušení a zpracování lístků. Ve stejné době též pravděpodobně vznikl první trh s čajem. Zhruba o 100 - 200 let později se čajovník začal pěstovat na plantážích.Zpočátku byl čaj výsadou spíše aristokratických kruhů, od 5. stolení se začíná rozšiřova...
