Je velmi těžké určit dobu, kdy lidé začali pít čaj, ale ve věrohodných písemných záznamech je čaj zmiňován po více než 3000 let. Podle různých legend však může být tradice pití čaje stará i více než 5000 let. O něco jasnější je oblast původu čaje, za kterou je všeobecně považována Čína, konkrétně dnešní provincie Yunnan.
Až do 3. století n. l. se čaj připravoval vařením čerstvých lístků z divokých čajovníků ve vodě. Poté se čajovník začal pěstovat kultivovaně a postupně se také začal vyvíjet proces sušení a zpracování lístků. Ve stejné době též pravděpodobně vznikl první trh s čajem. Zhruba o 100 - 200 let později se čajovník začal pěstovat na plantážích.
Zpočátku byl čaj výsadou spíše aristokratických kruhů, od 5. stolení se začíná rozšiřovat v jižní Číně a pomaleji i v severní Číně. Kolem 10. století čaj dosáhl masové obliby. To už se také vyvážel ve velkých množstvích do sousedních zemí (Tibet, Mongolsko) a používal se i jako platidlo ve formě lisovaných tabulek.
V Japonsku započalo pěstování čaje na konci 12. století, kam byla semínka čajovníku dovezena právě z Číny. V roce 1823 objevili angličané divoce rostoucí čajovníky v údolí Assámu, které místní kmeny užívali již po staletí. Odtud se dále čaj rozšířil do Darjeelingu a koncem 19. století na Srí Lanku. Dnes se čaj pěstuje ve více než 40 zemích.
Pro čaj se zpočátku používal výraz tchu, což byl ale znak a výraz i pro bodlák. Zhruba počátkem našeho letopočtu nařídil jeden z císařů dynastie Chan, aby se ve spojení s čajem tento výraz vyslovoval čcha. V polovině 8. století zmizel ze střední části vodorovný tah a tím získalo slovo čcha svůj vlastní znak.
Dnes jsou po celém světě používány odvozeniny od dvou čínských dialektů. Kromě severočínského výrazu čcha, z něhož vznikl i náš výraz čaj, je dalším výrazem, který pochází z provincie Fujian (Fu-ťien), slovo tche. To je základem např. anglického tea.
te - dánština, italština, španělština, švédština, norština, hebrejština
tea - angličtina, maďarština
tee - finština, němčina, korejština
thé - francouzština
thee - holandština
cha - řečtina, hindština, japonština, perština, portugalština
chai - ruština
chay(čaj, Чай) - arabština, bulharština, čeština, chorvatština, srbština, turečtina
herbata - polština
Následující obrázek ilustruje, jak došlo k rozšíření dvou hlavních světových výrazů pro čaj respektive tea.
